MUDr. David Skoumal – ASTD Training Director
Při našich potápěčských výletech, hlavně do oblasti subtropických a tropických moří, se nám může podařit kontakt s mořským živočichem, který pro nás nemusí skončit příznivě. Lékařská péče v těchto oblastech nemusí být a jak se ukazuje, tak ani není dostupná a často jsme odkázáni jen sami na sebe a na základní prostředky a léčiva.
Protijedy-antidota nejsou běžně dostupná, (v Austrálii je v současné době dostupné antidotum pro čtyřhranku, kamennou rybu a některé mořské hady), většinou je léčba pouze symptomatická – dle příznaků.
Univerzálním pomocníkem je okamžitá aplikace TEPLA – okolo 50st Celsia. Toxiny jsou často termolabilní proteiny, které se teplem rozkládají a tím jsou neúčinné. Lokálním zdrojem tepla je horká voda po dobu alespoň 30minut.
Nebezpečí kontaktu spočívá v tom, že jedovatí živočichové jsou často malí, dobře maskováni a většinou je kontakt nechtěný- neúmyslný dotek, šlápnutí. Případů přímého útoku jedovatého živočicha na člověka je mnohem méně.
Vřele doporučuji před každým potápěním v neznámé lokalitě prostudovat všechny dostupné materiály o živočiších, kteří se zde vyskytují a seznámit se s tím, jak vypadají, kde se zdržují atd. Cenné informace jsou rovněž od domorodců či místních potápěčů.
Kmen Žahavci(Cnidaria) – zahrnuje medusovce (Scyphozoa), korálnatce(Anthozoa)-zde patří sasanky a větevníci, a polypovce (Hydrozoa).
Žahavé buňky ( knidoblasty) jsou na povrchu polypů či na vláknech ( medusy,sasanky), ne na těle a zvonu.
Žahavé korály Millepora – ohnivý korál poznáme většinou podle bílých konečků. Přisedlé sasanky vykazují velkou barevnou variabilitu (slangově „květy moří“) jako Dorfleina a proto je těžké je rozlišit. Proto o obou platí, že raději nebudeme na nic šahat. K popálení většinou dojde nechtěným kontaktem.
U medus musíme pamatovat na to, že vlákna mohou být dlouhá i několik metrů.Často jsou průhledné a mohou se vyskytovat samostatně – například tehdy,kdy je rozseká lodní šroub, takže je obtížné se jim vyhnout.
Toxiny většiny žahavců jsou látky uvolňující histamin-podobně jako u alergické reakce, který způsobí zarudnutí postiženého místa, pálení a bolest.Později puchýře, vzácně celkové příznaky-teploty, nevolnost, zvracení.
Běžné druhy medůz jako talířovky Cyanea capillata, mořská kopřiva Chrysaora quinquecirrha, talířovka svítivá Pelagia noctiluca atd. nejsou životu nebezpečné,ale svou přítomnosti ve vodě dokážou pěkně zavařit všem koupajícím,rybářům atd.
Léčba:, pokud ulpěly části vláken-tentaklů na pokožce- nanést holící pěnu a oholit čepelkami se zbytky vláken, chlazení alkoholovým roztokem .
Antihistaminika celkově (Zyrtec,Claritine,Dithiaden..)a lokálně (Fenistil gel).
Nejnebezpečnější z medůz jsou však Měchýřovka portugalská a čtyřhranky, které mohou způsobit i úmrtí.
Měchýřovka Physalia physalis ( Blue bottle, Portuguese Man-of-War)
Vyskytuje se prakticky ve všech oceánech, od severních moří díky Golfskému proudu až po Nový Zéland.
Jedná se o trubýše velikosti do 30cm barvy modré ,fialové až modro růžové,který se vznáší na hladině za pomocí vzduchového měchýře a vlákna táhne za sebou. Vlákna délky až 10m obsahují mnoho set tisíc žahavých buněk nematocyst.
Po požahání dochází k rozvoji silné bolesti ,zarudnutí a otoku ,způsobené reakcí lymfatického systému. Následně může dojít k dušnosti a srdeční zástavě.
Léčba: Opatrné mechanické odstranění zbytků tentaklů z kůže .Zde nepoužívat vinný ocet – umožňuje lepší prostupnost toxinu do organismu.Opláchnutí mořskou, ne sladkou vodou a po té aplikace horké vody více než 45st Celsia
Čtyřhranka
Není na světě nic tak prudného, jako tato malá medůza – čtyřhranka, která každoročně vyšachuje ze hry pláže severního pobřeží Západní Austrálie, Severního Teritoria a a severní pláže Queenslandu. Čtyřhranka přitáhne s teplými proudy odněkud z Timorského moře počátkem léta – to znamená okolo října a vyskytuje se zde až do místního podzimu – do konce května,kdy mizí po jihovýchodních pasátech.Mimo toto období je méně častá, ale zcela se nedá vyloučit nikdy.Takže místní se mohou v tropickém letním vedru tak akorát radovat z pohledu na moře s vychlazeným pivem v ruce. Čtyřhranka a její příbuzné druhy Carukia barnesi-Irukandji,Chiropsalmus quadraticus, Carybdea alata,rastonii,..se vyskytují v Pacifickém oceánu až po Hawaii,kde se nachází celoročně,ale hlavně cca 10 dní po úplňku.
Dříve byla tato medůza opravdu velmi silným strašákem. V místních vodách docházelo velmi často k nevysvětlitelným úmrtím u plavců. Na těle oběti se našly pouze stopy jakoby po popálení či požahání a postižený během pár minut v silných bolestech umírá.Dnes se situace zase až tak moc nezměnila, důraz je kladen na prevenci- nelézt do vody, kde se vyskytuje tato medůza.Frekventované pláže jsou někdy chráněny sítěmi.Vhodnou ochranou je rovněž potápěčský oblek.
Tato medůza se nazývá
čtyřhranka Chironex fleckeri ( zvaná místně Box Jellyfish, Sea Wasp,Marine Stinger)
Medůza má tvar krychličky o velikosti strany cca 5-10cm, zbarvení je průhledné, na spodní straně vybíhá 20 – 40 žahavých vláken – tentaklů s délkou až 3m. Její tvar umožňuje větší rychlost pohybu, než u jiných medůz – až 4 uzly.Živí se malými rybkami a zooplanktonem. Nejčastější výskyt je v mělkých vodách, u ústí řek, často po deštích po zklidnění hladiny. Zvláštností je, že želvy jsou imunní proti jejímu jedu a normálně čtyřhranky jedí.
Žahavá vlákna (Tentakly)- každý až s 5000 knidoblastů obsahující žahavé buňky nematocysty ve tvaru malé harpunky,které obsahují toxin. Doba absorpce toxinu přes kůži je velmi krátká, píše se o milisekundách. Toxin čtyřhranky patří k nejsilnějším na světě. Letální dávka je 50mikrogramů/kg. Podstatou je velmi silný kardiotoxin, navíc způsobující nekrózu kůže.V literatuře se píše také o jeho neurotoxických účincích. Jeho přesné složení a účinek je stále předmětem výzkumu.
Smrt je zapříčiněna kombinací srdeční zástavy,bezvědomí, utonutí. Je provázena ochromující bolestí popálené kůže červenofialové barvy.
Úmrtí je cca do 3minut, v Austrálii je daleko častější než útok žraloka, krokodýla či hada – statistika hovoří o cca 60 obětech,převážně dětech, od konce 50-tých let minulého století. Ve světě se hovoří celkem cca o 5500 obětech požahání medůzama.
Není radno se dotýkat ani medůzy vyvržené na pláž. Ještě po smrti nám může pěkně zavařit.
První pomoc – Vinný ocet. Kyselina octová podaná co nejdříve,zabrání dalšímu průniku toxinů z nematocyst do krevního oběhu.Doporučení je okamžitě aplikovat vinný ocet na postiženou kůži a chráněnou rukou se snažit setřít z povrchu vše,co se dá. Pokud to uděláme bez octa, máme velkou šanci, že jen rozprostřeme nematocysty do větší plochy a způsobíme další masivnější intoxikaci. V nouzi slaná voda, nikdy ne sladká voda či alkohol. Lokálně podat led pro ztlumení intenzivní bolesti. Klasická protišoková opatření a podpora základních životních funkcí.
Takže Vinný ocet ( Vinegar) je doporučován brát s sebou jako základní vybavení na pláž.
Antidotum dnes již existuje- vytvořeno vědci z Commonwealth Serum Laboratory v Melbourne.
[av_gallery ids=’4664,4665,4666,4667,4668,4669,4670,4672′ style=’thumbnails‘ preview_size=’portfolio‘ crop_big_preview_thumbnail=’avia-gallery-big-crop-thumb‘ thumb_size=’square‘ columns=’4′ imagelink=’lightbox‘ lazyload=’avia_lazyload‘]
