MUDr. David Skoumal – ASTD Training Director
William C. Stone
Narozen 7.12.1952
V současné době neexistuje na světě člověk, který by mohl být srovnán s touto živou legendou jeskynního a technického potápění. Ti z nás, kteří četli kultovní knihu Na dno světa (Beyond the Deep), měli možnost na vlastní oči vidět jednu z nejpozoruhodnějších postav světové historie extrémních průzkumů zatopených jeskynních systemů s podporou nejvyspělejší techniky a jednoho z historicky nejvýznamějších programů elektronicky řízených přístrojů s uzavřeným okruhem eCCR, kterým byl a je Cis-Lunar. Bill k naší obrovské radosti přijal pozvání k přednáškám na 14. ročníku Techmeetingu, konaném počátkem února v Bratislavě.
My jsme měli možnost poznat úžasně skromného člověka s neskutečným charisma, který zasvětil svůj život jedinému – objevům a posouváním limitů v jeskyních, pod vodou,pod ledovci a nyní i mimo naši planetu. Více než 40 let zkušeností s extrémním jeskynním potápěním s více než 450 dny strávených v podzemí, často v hloubkách pod 1000m, vedoucí 60ti expedic.
Část první – Jeskyňář a jeskynní potápěč
Bill Stone je čistokrevný jeskyňář, který své pubertální roky strávil v jeskyních Spojených států. Po jedné přednášce místních speleologů během studia střední školy, kdy Bill viděl jeskyňáře slaňujícího do tmavé šachty, bylo o jeho budoucnosti rozhodnuto. Společně s ostatními kumpány se nazvali Kirkwoodskými kovboji podle Kirkwood Road v Austinu v Texasu, kde bydleli. Od poloviny 70. let se podíleli na objevech hlubokých jeskyní v oblasti Sierra Mazateca v jižní části Mexika v Oaxace. Bill se stává společně s Billem Steelem vedoucím expedic do jeskyň Sótano de San Agustín, Li Nita, La Grieta a Nita Nanta. Expedice propojily tyto jeskyně do jednoho komplexu a nazvali jej Sistema Huautla. Protahují hloubky průniků ve stovkách metrů, délka prozkoumaných chodeb se počítá okolo 50km a nakonec dosahují celkové hloubky 1.220m. Tímto se Sistema Huautla stává ve své době třetí nejhlubší jeskyní na světě.
Tak jak to často bývá, suchozemské jeskyňáře v dalším průniku zastaví voda. Tak to bylo i v případě Billa Stonea. Své speleopotápěčské vzdělání získal jak jinak, od nejlepšího z nejlepších a to od Shecka Exleye. Sám vzpomíná na to, kdy díky hloubkovému opojení v hloubce 70m se vzduchem v Eagleś Nest na Floridě nebyl schopen ovládat inflator a zahájit výstup. Sheck jej vytáhl z hloubky a zachránil ho.
Bill se vrátil do Huautly a zkusil proplavat Sanagustínským sifonem. S výstrojí, co měl, viděl pouze, že “zatopený kaňon vede přímo do středu země”. Kirkwoodští kovbojové však následně viděli problém, jednak začínala neůměrně narůstat problematika logistiky – potápěčská výstroj je těžká, dopravuje se pouze vlastníma silama a náročnost při suchém transportu je nepředstavitelná. Dlouhé vertikály v délce desítek až stovky metrů v aktivním vodním toku potřebují obrovský lidský potenciál jako podpůrný tým. Proto se Bill snažil dostat k Sanagustínskému sifonu zespoda z druhé strany proti vývěru podzemní řeky na dně hluboké rokliny Peňa Colorada. Tým objevil celkem 9km chodeb, z toho 1,3km zaplavených, tvořených 7 sifony. Při této expedici bylo použito 72 tlakových lahví z kompozitu. Celý problem je ten, že výstroj pro vrcholové použití, je jako špička ledovce. Z celého počtu 72 se jich téměř 90% spotřebuje pro transport a zajištění vrcholového družstva, kterému zůstanou pouze 4 láhve. Billovi se podařilo dát dohromady tým špičkových potápěčů se zkušenostma s jeskynním potápěním jako byli mexičani Angel Soto a Sergio Zembrano (byli také podpůrným týmem Shecka), britská špička Rob Parker, kamádi Noel Sloan a John Zumric (tvůrce Hogarthiánské filozofie potápění společně s Billem Mainem a Paul de Loachem).
Přesto všechno potápěči vyčerpali možnosti otevřeného okruhu. Více lahví není řešení, větší tlak není možný… takže co dál. V ten okamžik přišel John Zumrick s myšlenkou přejít na přístroje s uzavřeným okruhem. John měl v té době potápěčsky největší záběr – byl potápěčským lékařem se zkušenostma se saturačním potápěním, jeskynním potápěčem a kapitánem Navy ś Experimental Diving Unit. V té době zkušenosti s těmito přístroji „rebreathery“ měli jen NAVY Seals, dále s nimi experimentovala NASA. Bill záhy zjišťuje, že v té době používané Biomarine jsou do jeskyně nevhodné a že bude muset jít vlastní cestou. Tato myšlenka jej stála všechny peníze a 10 let života, nicméně vytvořil historicky nejvýznamnější program elektronicky řízených rebreatherů Cis Lunar a jako první vyzkoušel použití Trimixu v jeskyni.
V roce l994, po létech příprav a postupném vývoji modelů Cis Lunar, sestavuje Bill nový tým, tentokráte z jeskynních potápěčů jako je starý kamarád Noel Sloan, britský jeskynní potápěč a seržant RAF Ian Rolland, Kenny Broad, Jim Brown a vrakový specilista studených vod Steve Porter. K expedici se následně přidají fotografové a jeskynní potápěči z Floridy Wes Skiles, Paul Smith a Tom Morris ze známé skupiny Moles (Krtci). Hlavní Billovou oporou však tentokráte byla žena – Barbara Anne am Ende, která se vypracovala na špičkovou jeskyňářku a taky potápěčku. S babama bývá často problém v běžném životě, ale v těchto extrémních situacích jsou naopak velkým přínosem a zvládají nestandartní situace zcela jinak než chlapi.
Každá výprava je poznamenána neskutečným vypětím během příprav, nedostatkem financí, následně komplikovaným řešením transportu těžké výstroje na místo. Není snad běžné auto, které by se nedalo přetížit a zaplnit kompletně výstrojí a expedičním materiálem.
To, co jsme zažívali při přejezdu rakouské a italské hranice s plně naloženou expediční Avií, kdy nás nechtěli pustit přes čáru pro podezřelou výzbroj atd., to samé řešila Billova expedice při přejezdu mexické hranice. V momentě kdy nespadáte do běžného standardu, tupý celník začíná nepředstavitelně prudit včetně možnosti kompletního vybalení pracně naskládaných věcí, jak jsme taky zažili.
Další shoda panuje v řešení všeho na poslední chvíli hlavně ladění výstroje. Skupina během cesty z Marylandu se zastavila na Floridě, aby doladili poslední verzi eCCR Cis Lunar Mk IV. Zde málem došlo k rozkolu v týmu, protože ne všechno bylo doladěno úplně do mrtě.
Nicméně tým dorazil na místo, začal velmi obtížný transport osob, jídla a výstroje do nitra Sótano de San Agustín – metry a metry lan k překonávání vodopádů, dlouhých vertikál, vodních kaskád a budování postupových táborů. Tábor číslo 5 byl vytvořen závěsnými plošinami přímo nad hladinou Sanagustínského sifonu 1325m pod zemským povrchem.
Ian Rolland jako push diver – vrcholový potápěč začal sestup do Sanagustínského sifonu. Nevrátil se, Kenny jej vyrazil hledat, protože existovala šance, že je někde za sifonem. Našel jej však v malé hloubce při vstupu do dalšího sifonu bez známek života. Při transportu Ianova těla zpět přes Sanagustínský sifon si Bill hrábl do sil, přesto se mu podařilo vyvážit plně nastrojeného Iana s kompletním rebreatherem a protáhnout jej přes restrikce do tábora číslo 5.
Nesmírně náročný transport těla vzhůru dopadl úspěšně díky asi v té době světové špičce jeskynní záchranářiny – Dr. Noel Sloan byl vedoucím lékařem a instruktorem National Cave Rescue Commission (Národní komise pro záchranu v jeskyních) s vlastníma bohatýma zkušenostma z vyprošťovacích a záchranných akcí. Do týmu přibyli angličané – Mark Madden, Paul Whybro a Rick Stanton – profesionální hasič-záchranář, kterého dobře známe z jeho explorací ve francouzských jeskyních. Posléze Rob Parker a další jeskyňáři, kteří byli poblíž na jiných výpravách. V týmu zavládl rozkol, někteří viděli příčinu úmrtí v rebreatheru v jeho složitosti, která se stala v extrémních podmínkách jeskyně osudnou. Toto se však nepotvrdilo a příčinou úmrtí bylo s největší pravděpodobností utonutí po hypoglykemickém komatu. Ian byl diabetik na inzulínu a neočekávaně větší fyzická námaha způsobila rychlý nedostatek cukru v oběhu a bezvědomí. Tým zasáhla však další tragická zpráva, v Zacatonu utonul Sheck Exley. Pro mnoho z nich to byl poslední hřebík do rakve. Wes Skiles a ostatní provedli pouze fotodokumentaci a na další průzkum zůstal jen Noel, Barbara a Bill. Noel ustoupil Barbaře s tím, že je poslední, který zůstane pro případ, co kdyby. Barbara a Bill provedli finální průzkum za Sanagustínským sifonem. V 6ti dnech zmapovali celkem 3km nových chodeb, našli spojení na podzemní řeku Rio Iglesia a dostali se do finální hloubky 1.475m pod povrchem země.
Toto je již za hranicí lidských možností a sám Bill, když jsme se jej zeptali na možnosti dalších objevů říká, že tady člověk končí. V té době byla Sistema Huautla nejhlubší jeskyní v Severní a Jižní Americe s celkovou délkou chodeb 56km. Bill a jeho tým ověřil maximální efektivitu rebreatheru v extrémních podmínkách s náročným transportem, kde každé kilo výstroje je rozhodující.
V následných letech zkouší Bill průnik zespoda v oblasti jeskyně v Peňa Colorada společně s Rickem Stantonem a Jasonem Mallinsonem a objeví celkem 1,2km chodeb. Následně Rick a Jason s Billovým modelem Cis Lunar Mk 5 provedou pod vodou průnik hloubkou 65m do vzdálenosti 1km v kaňonu Santo Domingo. Bill Stone obětoval exploracím v Huautle všechno – rodinu, peníze, mnoho let života a program Cis Lunar, který skončil díky ceně odpovídající kvalitě. Svět šel cestou levnějších a jednodušších modelů. Po letech, kdy se věnoval jiným projektům, se Bill do Mexika znovu vrátil. Od roku 2003 vede expedice do jeskyně Cheve – kde tým docílil maximální hloubky 1.484m a vzdálenosti 9km od vstupu, následně do jeskyně J2 – s maximální hloubkou 1.222m a vzdáleností 11km od vstupu, což v současné době představuje nejvzdálenější bod uvnitř naší planety dosažený vlastní silou člověka.
Od roku 2009 pokračuje v průzkumu jeskyně J2 s použitím nového mikro rebreatheru Cis Lunar Mk6, vytvořeném ve spolupráci s firmou Poseidon.
Bill zasvětil objevům a extrémní jeskyňařině celý život a jeho výsledky hovoří samy za sebe.
Ale to nejdůležitější je pocit každého, kdo se zúčastnil Billovy expedice, že byl při tom.
[av_gallery ids=’4445,4446,4447,4448,4449,4450,4451,4452′ style=’thumbnails‘ preview_size=’portfolio‘ crop_big_preview_thumbnail=’avia-gallery-big-crop-thumb‘ thumb_size=’square‘ columns=’4′ imagelink=’lightbox‘ lazyload=’avia_lazyload‘]
